V roce 1809, v době francouzsko-rakouské války, v níž Rakušané nejprve zvítězili u Aspern a pak byli Napoleonem poraženi u Wagramu a Znojma, byla ve světelském zámku zřízena vojenská nemocnice. Pečovala o zraněné a nemocné obou válčících stran. Mnoho Rakušanů různých národností a Francouzů podlehlo válečným útrapám, mrtví byli pohřbíváni na tomto místě, tehdy pastvišti u Dolní Březinky, do společných neoznačených šachet.
V roce 1813 se Rakousko připojilo k poslední protinapoleonské koalici. Ve světelském lazaretě se tak objevili kromě francouzských a rakouských vojáků i ruští a snad i pruští, hlavně po bitvách u Drážďan a Chlumce. V roce 1814 byla nemocnice zrušena, zůstalo jen neoznačené pohřebiště, na němž bylo dle místní tradice pochováno až 1200 vojáků.
Teprve v roce 1841 majitel panství starohrabě Jan ze Salm-Reifferscheidtu dal na tomto místě postavit žulový obelisk. Po dalších osmdesáti letech dala obec Dolní Březinka vysázet na vojenský hřbitov lípy srdčité a v roce 1926 Ministerstvo národní obrany zaplatilo drátěný plot, vyvýšení propadlých šachet a vysazení růže na každý hrob.
V roce 1958 obec Dolní Březinka vybudovala kolem hřbitova taras a o úpravu hřbitova se začaly starat členky ČSČK.
V roce 2004 město Světlá nad Sázavou za finanční pomoci z grantu Dotace na obnovu kulturních památek v kraji Vysočina zřídilo nové oplocení a vstupní bránu s francouzským nápisem a o rok později za finančního přispění z dotace ministerstva životního prostředí z Programu péče o krajinu provedlo komplexní ošetření stromové zeleně na celé ploše hřbitova.
Zajímavosti
Na návrh města Světlé nad Sázavou, jehož místní částí v současnosti Dolní Březinka je, byl vojenský hřbitov Ministerstvem kultury ČR prohlášen 29. 3. 1995 za kulturní památku.
Přístupnost
volně
Parkování